TCO - nové, nebo věčné téma?

05. 03. 2011

TCO – nové nebo věčné téma?

V dnešním příspěvku se budeme věnovat tématu, o kterém často slýcháme a někteří se jím zkoušejí začít řídit. Řeč bude o tzv. TCO (Total Costs of Ownership neboli nepříliš česky znějící „celkové náklady na vlastnictví“), v současné době nejobjektivnějším přístupu k efektivnímu fleet managementu.

Co je vlastně klíčová role FM?

Na tuto otázku často nedokážou odpovědět ani lidé, kteří se v oblasti řízení a správy firemních autoparků profesionálně pohybují. Fleet management jako takový je nákladová položka a sám o sobě firmě nevydělává peníze. Je tedy třeba vhodně vybalancovat jeho nákladovost a užitek pro firmu a zejména pak eliminovat možná rizika, a to jak finanční, tak bezpečnostní. Roli kvalitního fleet managementu tedy můžeme pojmout jako zabezpečení adekvátní mobility vlastních zaměstnanců v dostatečném, potřebném a přijatelném  rozsahu a kvalitě za jasně daných a predikovatelných nákladů.

Často dochází k vnitrofiremním rozporům, když uživatelé požadují co nejnáročnější řešení a naopak management / vlastníci požadují naopak řešení co nejskromnější.

Jak tedy zvolit správně?

Naprostá většina firem se snaží úspor dosáhnout, ale jde na to cestou krátkodobých a okamžitých efektů, což je v důsledku řešení dražší. Rovněž tak většina firem se orientuje na cenu vstupů a nákupů, ale posuzuje je izolovaně a ne v celkových souvislostech.

Převažuje snaha o koupi levných vozů a levného financování, ale klíčovým pojmem jsou CELKOVÉ NÁKLADY na VLASTNICTVÍ (UŽÍVÁNÍ) vozu – tzv. TCO (Total Costs of Ownership). Tento přístup znamená výběr vozů, financování a dalších souvisejících služeb ne podle aktuálně nejvýhodnější ceny jednotlivých nakupovaných výrobků a služeb, ale podle souhrnně nejvýhodnější ceny VŠECH položek po celou dobu užívání vozidla. Znamená to například, že dražší vůz s nižší spotřebou a nižšími servisními náklady vyjde ve výsledku výhodněji než vůz levnější, ale poruchovější a náročnější na spotřebu PH. Dalším příkladem je preference vozu levnějšího, který si ale neudrží takovou zůstatkovou hodnotu jako vůz na vstupu dražší, a celkový propad hodnoty vozu po několika letech využívání je tak vyšší, než rozdíl v nákupní ceně.

Dražší, nebo levnější vůz?

Poslední věta předchozího odstavce je poměrně důležitá. Nejpoužívanějšími vozy v českých autoparcích jsou vozy kategorie C (nižší střední třída). Dáme-li si tu práci a v ne vždy zcela funkčních konfigurátorech 5 nejčastěji užívaných značek sestavíme vozy srovnatelné výbavy, výkonů a příslušenství, zjistíme, že je mezi nimi velký cenový rozdíl – až 50% (samozřejmě se jedná o nejrozšířenější značky, nikoliv o vozy tzv. prémiového spektra). Takže je možné koupit vůz za 560.000 Kč, ale také za 380.000 Kč – a oba na první pohled nabízejí totéž. Který z nich si vybrat? Ten nejlevnější, nejdražší, nebo zvolit střední cestu?

Celková cena vozu však není tím rozhodujím prvkem, který bude po např. 3 letech determinovat celkovou finanční náročnost provozování tohoto vozu. Jistě lze namítnout, že rozdíl 190.000 Kč se za tři roky nemůže v žádném případě zaplatit, ale realita není tak jednoznačná.

Výše bylo zmíněno, že ukazatel TCO je nejobjektivnějším a nejkomplexnějším ukazatelem ekonomiky provozování firemních vozových parků. Je však užíván doposud velmi zřídka (dle průzkumů se jím řídí jen 8% firem v ČR), neboť nejsou veřejně k dispozici údaje o TCO pro jednotlivé značky, modely a režimy využívání vozů (v první polovině roku se však toto změní a údaje o TCO pro cca 30 nejprodávanějších modelů budou známy) a firmy nemají konsolidované údaje o celkové nákladovosti k dispozici.

Co vše TCO zahrnuje?

TCO = veškeré náklady s pořízením / nájmem vozu spojené – (minus) cena získaná za jeho prodej (je-li ve vlastnictví nebo je pořízen formou finančního leasingu). U operativního leasingu je pak výpočet jednodušší – souhrn měsíčních splátek + palivo minus vyúčtované přeplatky či nedoplatky (kilometry) a doplatky za nadměrné opotřebení. Při podrobnějším rozboru vypadá souhrn položek následovně:

  • Nákupní cena / popř. náklady na financování (finanční leasing) / popř. všechny splátky (operativní leasing)
  • Servisní náklady v rámci pravidelných prohlídek
  • Náklady na pojištění (není-li započteno ve splátce operativního leasingu)
  • Náklady na palivo
  • Náklady na pneumatiky (nejsou-li započteny ve splátce operativního leasingu)
  • Náklady na mimozáruční opravy a následky zaviněných dopravních nehod (spoluúčast)
  • Náklady na výcvik a trénink řidičů
  • Administrativní náklady
  • Další související náklady

Dle značky, modelu a režimu využívání představuje 30-50% TCO náklady na palivo a 30-50% TCO představuje ztráta zůstatkové hodnoty vozidla. Z více než jedné třetiny až poloviny lze tedy TCO ovlivnit výběrem správného vozu, resp. takového, který má nejnižší propad ceny, a toto je dáno výhradně trhem, respektive poptávkou po těchto ojetých vozech.

Snížením nákladů na palivo (spotřeba a způsob jízdy) o 10% a snížením zůstatkové ztráty o 20% (výběr vhodného vozu) lze dosáhnout OKAMŽITÉ úspory 9-15%.

Úspora tedy nespočívá v snížení ceny, ale v harmonizovaném snížení potenciálních vícenákladů (zejména palivo a zůstatková hodnota).

Z výše zmíněné analýzy například vyplývá, že pro vůz s pořizovací cenou 390.000 Kč vykazuje TCO ve výši 580.000 Kč, zatímco vůz jiné značky srovnatelné kategorie a parametrů v ceně 340.000 Kč má TCO za srovnatelné období na úrovni 590.000 Kč. Zjednodušeně řečeno, jeho provozování je celkově o 10.000 Kč dražší, ačkoliv jeho pořizovací cena byla o 50.000 Kč nižší. To není matematický zázrak ani nesmysl, to je realita českého trhu. Tento rozdíl je z 80% tvořen zůstatkovou hodnotou, zbytek představuje rozdíl ve spotřebě paliva.

Stručně řečeno, největší rozdíly v TCO představují dvě položky: spotřeba paliva (zásadně ovlivněná způsobem jízdy a kontrolou využívání PH) a zůstatková hodnota. Pojďme se tedy podívat na tyto vlivy podrobněji.

Co ovlivňuje zůstatkovou hodnotu?

Na tuto otázku dokážou velmi dobře odpovědět zejména obchodníci s ojetými vozy, kteří vědí, o jaké vozy je zájem na trhu ojetin, a které jim za plotem stojí delší dobu či jsou dokonce za rozumnou částku neprodejné. Ojetiny kupují zpravidla privátní osoby a jejich rozhodovací strom není zdaleka vždy sofistikovaný a v souladu s přáním marketingových pracovníků automobilek. Pokud pomineme sen českého chalupáře, mají zpravidla daný rozpočet a do toho se chtějí vejít s tím, že nemají jasnou volbu předem. Jistě, mohou mít nějaké preference či naopak výhrady k některým značkám, ale zpravidla jsou ochotní se vážně zaobírat myšlenkou na volbu ze tří až pěti značek a dost často váhají i mezi kategoriemi.

Na zůstatkovou hodnotu (a tedy cenu financování nebo odkupní cenu) mají vliv jak faktory emoční, tak racionální. Mezi ty první patří zejména:

  • Image značky na českém trhu, a to ještě různě pro různé cílové skupiny a účel užívání vozu
  • Všeobecné povědomí o značce včetně setrvačných znalostí a „šeptandy“ z minulosti
  • Vztah budoucího majitele ke konkrétní značce a kategorii – někdo by si nikdy nekoupil SUV, protože je kolem nich budována pověst neekologických vozů, někdo naopak chce SUV proto, aby vytřel zrak sousedovi

Mezi faktické prvky ovlivňující zůstatkovou hodnotu pak patří zejména tyto:

  • V první řadě stav vozidla
  • Jeho motorizace – je zájem spíše o menší motory a v poslední době více o dieselové než benzinové
  • Převodovka – pomalu, ale jistě se i na trhu ojetin oceňují vozy s automatickou převodovkou a pokles její hodnoty není v procentním vyjádření větší než pokles ceny zbytku vozu
  • Klimatizace je téměř nutností, a to i v malých vozech
  • Cenu vozu výrazně snižuje, jedná-li se o třídvéřovou karosérii
  • V ČR jsou velmi žádané vozy ve verzi kombi
  • Nedostatečná nebo naopak předimenzovaná výbava – v prvním případě o vozy není takový zájem, ve druhém pak je pokles ceny naddimenzované výbavy vyšší než pokles hodnoty zbytku vozu (mezi typické prvky patří kožený interiér, vestavěná navigace apod.)
  • Barva vozu – bílý je sice na začátku nejlevnější, ale mezi kupci o ně není takový zájem a raději upřednostní vůz s metalízou, která stojí na běžných vozech do 15.000 Kč

Nelze samozřejmě říci, že nejvýhodnější vozy jsou stříbrné kombíky s 1,6 litrovým vznětovým motorem. Pro každý vůz na trhu však lze zjistit s velkou mírou přesnosti, jaké jsou jeho TCO, a podle toho vybírat. Pokud Vás ovšem ekonomika provozování vozu zajímá. Mimochodem, tématu TCO se bude podrobně věnovat i konference Fleet Management 2011, pořádaná společností Blue Events (www.fleetmanagement.cz).

© Všechna práva vyhrazena. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoliv způsobem v českém či jiném jazyce je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.