Jak si vybrat vhodné firemní auto (1)?

29. 04. 2019

O celkové ekonomické výhodnosti firemního auta rozhoduje pořizovací cena jen z malé části. Jsou i jiné důležité položky, které mohou levný vůz prodražit až o stovky tisíc Kč. A naopak – dle ceny zdánlivě drahý vůz se může jevit pro firmu jako ekonomicky zajímavý.

Jak tedy zvolit správně?

Většina firem se snaží dosáhnout úspor, ale jde na to cestou krátkodobých a okamžitých efektů, což je v důsledku řešení dražší. Rovněž tak většina firem se orientuje na cenu vstupů a nákupů, ale posuzuje je izolovaně, a ne v celkových souvislostech.

To se týká i firemních aut. V ČR stále převažuje snaha o koupi levných vozů a levného financování. I proto se naprostá většina marketingové komunikace automobilek odvíjí od slev a zdánlivě výhodných cen. Nicméně, i zde platí ono okřídlené „nechci slevu zadarmo“. Přitom již v branži koluje dostatek příběhů, jak si kdo „naběhl“ při touze po nízké ceně, ať už se jedná o koupi aut, nebo např. operativního leasingu. Dokonce jsou již k vidění na české poměry téměř neuvěřitelné situace, kdy jedna z cenově nejtvrději vyjednávajících firem přešla k o ne málo dražšímu dodavateli, protože po desetileté zkušenosti pochopila, že nízká cena v nabídce není vždy výhodou.

Klíčovým pojmem jsou tedy celkové náklady na vlastnictví (užívání) vozu – tzv. TCO (Total Costs of Ownership). Tento přístup znamená výběr vozů, financování a dalších souvisejících služeb ne podle aktuálně nejvýhodnější ceny jednotlivých nakupovaných výrobků a služeb, ale podle souhrnně nejvýhodnější ceny VŠECH položek po celou dobu užívání vozidla. Znamená to například, že dražší vůz s nižší spotřebou a nižšími servisními náklady vyjde ve výsledku výhodněji než vůz levnější, ale poruchovější a náročnější na spotřebu. Dalším příkladem je preference vozu levnějšího, který si ale neudrží takovou zůstatkovou hodnotu jako vůz na vstupu dražší, a celkový propad hodnoty vozu po několika letech využívání je tak vyšší než rozdíl v nákupní ceně.

Dražší, nebo levnější vůz?

Poslední věta předchozího odstavce je poměrně důležitá. Nejpoužívanějšími vozy v českých autoparcích jsou vozy kategorie C (nižší střední třída). Dáme-li si tu práci a v konfigurátorech 7 nejrozšířenějších značek sestavíme vozy srovnatelné výbavy, výkonů a příslušenství, zjistíme, že je mezi nimi velký cenový rozdíl – až 150.000 Kč. Takže je možné koupit vůz za 530.000 Kč, ale také za 380.000 Kč – a oba na první pohled nabízejí totéž. Který z nich si vybrat? Ten nejlevnější, nejdražší, nebo zvolit střední cestu? 

Celková cena vozu však není tím rozhodujícím prvkem, který bude po např. 3 letech předurčovat celkovou finanční náročnost provozování tohoto vozu. Jistě lze namítnout, že rozdíl 150.000 Kč se za tři roky nemůže v žádném případě zaplatit, ale realita není tak jednoznačná. 

Výše bylo zmíněno, že ukazatel TCO je nejobjektivnějším ukazatelem ekonomiky provozování firemních vozových parků. Je však užíván doposud velmi zřídka (dle průzkumu Český fleet 2019 se jím řídí jen 12% firem v ČR), neboť nejsou veřejně k dispozici údaje o TCO pro jednotlivé značky, modely a režimy využívání vozů a firmy často nemají konsolidované údaje o celkové nákladovosti svých aut k dispozici.

Co vše TCO zahrnuje?

TCO = veškeré náklady s pořízením / nájmem / užíváním vozu spojené – (minus) cena získaná za jeho prodej (je-li ve vlastnictví nebo je pořízen formou finančního leasingu). U operativního leasingu je pak výpočet jednodušší – souhrn měsíčních splátek + palivo minus vyúčtované přeplatky či nedoplatky (kilometry) a doplatky za nadměrné opotřebení. Při podrobnějším rozboru vypadá souhrn položek následovně:

  1. Nákupní cena - zůstatková hodnota tj. prodejní cena ojetého vozu plus náklady  na financování (finanční leasing, úvěr) anebo součet všech splátek u operativního leasingu
  2. Servisní náklady v rámci pravidelných prohlídek (povinné + potřebné)
  3. Náklady na pojištění (není-li započteno ve splátce operativního leasingu)
  4. Náklady na palivo
  5. Náklady na pneumatiky (nejsou-li započteny ve splátce operativního leasingu)
  6. Náklady na mimozáruční opravy a následky zaviněných dopravních nehod (spoluúčast)
  7. Daně a polatky
  8. Náklady na výcvik a trénink řidičů
  9. Administrativní náklady
  10. Další související náklady

Dle značky, modelu a režimu využívání představují 30-50% TCO náklady na palivo a 30-50% TCO představuje ztráta zůstatkové hodnoty vozidla. Z více než jedné třetiny až poloviny lze tedy TCO ovlivnit výběrem správného vozu, resp. takového, který má nejnižší propad ceny, a toto je dáno výhradně trhem, respektive poptávkou po těchto ojetých vozech. 

Snížením nákladů na palivo (spotřeba a způsob jízdy) o 10% a snížením zůstatkové ztráty o 20% (výběr vhodného vozu) lze dosáhnout OKAMŽITÉ úspory 9-15%.

Úspora tedy nespočívá ve snížení ceny auta, ale ve snížení potenciálních vícenákladů.

Stručně řečeno, největší rozdíly v TCO představují dvě položky: spotřeba paliva zásadně ovlivněná způsobem jízdy a kontrolou využívání pohonných hmot a zůstatková hodnota. 

Rozdíl ve spotřebě pouhého 1 l paliva představuje při spotřebě 6 l / 100 km celkem cca 30 tisíc Kč po 100 000 km. Přidejme k tomu ještě ne zrovna úsporně jezdícího řidiče, z jednoho litru jsou 3 a rozdíl je pak skoro 100 tisíc Kč. Takže je zjevné, že  výhodnější je zakoupit úspornější, technicky vyspělejší, bezpečnější a komfortnější vůz, řízený inteligentním řidičem, a dát za něj klidně o 80 tisíc Kč více.

Jak tedy na to?

Téma vývoje zůstatkových hodnot je velmi rozsáhlé a budeme se mu věnovat postupně více do detailu. V této chvíli bude postačovat, když se při volbě vašich firemních vozů nebudete ohlížet na jejich cenu, protože vám o jejich výhodnosti neřekne téměř vůbec nic. Levnější vozy mohou být výhodné z dlouhodobého hlediska, ale taky nemusejí. Stejně tak je krátkozraké předem vylučovat z výběru vozy na první pohled dražší. V případě zájmu vám se správným výběrem firemních aut dle TCO parametrů rádi pomůžeme. 

 

Radovan Mužík, Managing Partner, Fleet Partners s.r.o.

muzik@fleetpartners.cz