Alternativní pohony v českých fleetech

19. 10. 2017

Ekologie, ekonomika a bezpečnost

V ČR je aktuálně registrováno přes 4 miliony motorových silničních vozidel s průměrným stářím přes 13 let. Z toho je firemních vozů cca 750 tisíc, přičemž jejich průměrné stáří je kolem 4 let. 2/3 všech firemních vozů jsou přitom provozovány v malých fleetech do 10 aut. Jsou to tedy spíše menší a střední firmy, které táhnou průměrné stáří celého českého vozového parku k lepším hodnotám.

Firemní vozy jsou tedy jednoznačně ekonomičtější, pohodlnější, ekologičtější a bezpečnější.  Jejich obměna je hlavním motorem automobilového trhu – představují více než 60% počtu nových prodaných vozů a více než 80% celkové hodnoty trhu ve finančním vyjádření.

Veškeré dále uvedené údaje pocházejí z analýz Český Fleet 2017 (provedené v červnu 2017), a Alternativní pohony ve fleetech (z roku 2016) – obě byly provedeny společností Fleet Partners.

Alternativní pohony v ČR a v zahraničí

Roční prodeje vozů s alternativními pohony v EU se pohybují kolem 700 tisíc ročně, což představuje cca 5% všech prodaných vozů. Přibližně 40% představují hybridy, 40% plynové pohony a 20% elektromobily. V prvním kvartálu roku 2017 přitom vzrostl prodej hybridních vozů o 60%, zřejmě jakožto důsledek sílících obav z postoje k dieselovým motorům.

Oproti tomu v ČR je podíl vozů s alternativními pohony (dále AP) jen kolem 2% celkových prodejů, což obnáší kolem 5000 vozů ročně. Na rozdíl od zahraničí u nás převažují plynové pohony, hybridy a elektromobily dohromady činí jen 25% (oproti 60% v zahraničí). Jsme tak trochu nealternativní a plynová země…

Existuje však řada otazníků, které mají pevnou logiku, přesto je politici neberou v potaz. Některé z nich jsou tyto:

  • Proč existují subvence pro úsporné vozy a ne restrikce pro neúsporné / staré vozy?
  • Přestože jsou velebeny elektromobily, proč není veřejně diskutována jejich reálná zátěž pro prostředí na úrovni výroby elektřiny?
  • Proč je ostrakizován autoprůmysl, a neřeší se lodní doprava a zemědělství jakožto významnější znečišťovatelé?

TCO, TCV, TCM?

Definici pojmu TCO jistě není třeba na tomto místě rozebírat, nicméně je vhodné si pro srozumitelnost vyjasnit některé detaily. Metodika TCO není používána jednotně a různé strany používají různé úhly pohledu, např. „O“ ve zkratce TCO má někdy význam Ownership, někdy Operation – a to jsou velmi odlišné věci: 

TCO = total costs of operation / celkové náklady na provoz

TCV = total costs of vehicle / celkové náklady vozu

  • bez započtení lidského faktoru
  • je charakteristikou vozu („štítek“) – spíše technický než ekonomický údaj
  • vůz s výborným TCV ještě nemusí být dobrý v TCM – platí zejména pro alternativní pohony

TCM = total costs of mobility / celkové náklady na užívání vozu

  • zahrnuje lidský faktor – spotřeba, opotřebování,…
  • je nástrojem řízení vozového parku ve firmě
  • může růst donekonečna

Pro účely vyhodnocování ekonomiky provozu firemního fleetu je vhodným ukazatelem TCM, pro správný výběr vozu – značky, modelu a pohonu – je pak vhodné se řídit dle TCV.

Dle značky, modelu a režimu využívání představují 30-50% TCM náklady na palivo a 30-50% TCM představuje ztráta zůstatkové hodnoty vozidla. Tyto dvě položky pak dohromady u většiny vozů dělají cca 70% TCM.

Snížením nákladů na palivo (typ pohonu, spotřeba a způsob jízdy) o 20% a snížením zůstatkové ztráty o 20% (výběr vhodného vozu, jeho šetrné užívání) lze dosáhnout okamžité úspory cca 15%. Zkušenosti z projektů optimalizace firemních fleetů pak říkají, že toto číslo je spíše na spodní hranici možnosti úspor, aniž by nastala redukce rozsahu nebo kvality mobility.

Úspora tedy nespočívá v snížení ceny vozu či jeho splátky, ale v harmonizovaném snížení potenciálních vícenákladů (zejména palivo a zůstatková hodnota). A právě zde je zajímavý prostor pro alternativní pohony.

Správná nebo chybná volba

V rámci tzv. mainstreamu (nejrozšířenější vozy) nelze říci, že je nějaký pohon nebo konkrétní model jen výhodný nebo jen nevýhodný. Vždy záleží na správné volbě pro konkrétní účely. Poměrně často se stává, že je vybrán pro dané účely nevhodný vůz, nevhodná forma či parametry financování, nebo je vůz nevhodným způsobem používán. Správné použití správného vozu pak může znamenat úsporu až 50% v celkových nákladech, naopak nesprávná volba může přinést vícenáklady až ve výši 100%.

Položka TCM / aktivita

Rozptyl v TCM

Výběr vozu (značka, model, pohon)

až 40%

Způsob a parametry financování

až 70%

Doba užívání

až 35%

Nájezd

až 50%

Způsob užívání

až 60%

Kombinace všech faktorů

100% a více

 

TCM pro jednotlivé kategorie na českém trhu

V každé z níže uvedených kategorií je nabízeno minimálně 5, ale i více než 10 modelů různých značek. Uvedené údaje ukazují rozmezí TCM (v přepočtu na 1 km) pro všechny nabízené modely dané kategorie (jsou zahrnuty i AP, jsou-li v dané kategorii dostupné, mimo čistých elektromobilů) a potvrzují tak výše uvedené rozmezí TCM v případě správně či nesprávně provedených úkonů souvisejících s provozem a výběrem vozu.

Zcela zásadním je fakt, že cena vozu nemá na celkové TCM téměř žádný vliv. Volba vozu hlavně dle ceny je tedy velkou chybou a je s podivem, že automobilový marketing se v ČR odvíjí zejména od ceny a slev.

Segment / kategorie vozu

Rozpětí TCM (v Kč bez DPH na 1 km)

Malé vozy (segment B)

3,74 – 7,19

Nižší střední (segment C)

4,59 – 9,24

Střední

5,82 – 12,64

Malé lehké užitkové vozy

3,57 – 6,09

Střední lehké užitkové vozy

4,45 – 8,87

Velké lehké užitkové vozy

4,91 – 12,84

 

V některých situacích se vozy s AP nacházejí u nižší hranice, ale není to vždy pravidlem.

Ekonomika firemního fleetu se tedy neodvíjí od ceny vozu, ani výše měsíční splátky, ale od harmonizace položek uvedených v předchozí kapitole. Většina českých firem, včetně velkých korporací, však svou volbu odvíjí zejména od ceny, nikoliv od optimální kombinace položek a působení na firemní řidiče. V jednom z největších fleetových výběrových řízení v ČR se licitovalo o haléře ve splátce, ale řidiči auta natolik zdevastovali, že konečné účty za nadměrné opotřebení přesáhly jakoukoliv myslitelnou mez.

Proč české firmy (ne)chtějí vozy s AP?

Dle analýzy společnosti Fleet Partners jsou hlavními důvody pro využívání vozů s AP tyto:

  • ekologická image – 62%
  • úspora nákladů – 47%
  • technologický náskok – 28%
  • „baví je“ – 18%

Naopak mezi hlavní důvody odmítání vozů s AP patří následující:

  • nechápou podstatu, neumí vyhodnotit výhodnost – 63%
  • nevěří ekonomické výhodnosti – 58%
  • obava z velkého poklesu hodnoty – 33%
  • absence podpůrných programů – 28%

Jak vidno, zdánlivě všespasitelné dotace situaci nevyřeší, jsou nesystémové a nespravedlivé. Zcela však schází osvěta, edukace a systematické vysvětlování, proč a v jakých situacích dávají vozy s AP smysl.

Závěrem

Vozy s alternativními pohony bezpochyby mají v českých fleetech své místo a existuje velký potenciál pro růst jejich podílů na celkových prodejích. Je však třeba vždy provést důkladnou analýzu pro konkrétní účel užívání, parametry financování a způsob užívání.

 

11.10.2017, Radovan Mužík, Fleet Partners